Stres je v dnešní době jeden z nejsilnějších faktorů, který negativně ovlivňuje naše zdraví. Určitá míra psychické zátěže je sice nutná, pak hovoříme o stimulaci, která nám umožní zvládat určité situace a úkoly. Povětšinou ale trpíme nadmírou stresu, se kterým jsme nuceni dnes a denně bojovat a ne vždy se se nám to daří. Lze vybudovat proti stresu odolnost? Naučit se ho zvládat?
Tip: Stresujete se při studiu VŠ? Víte, že se nabízí možnost vypracování bakalářských prací, ale také vypracování diplomových prací na zakázku, které vám od studijního stresu spolehlivě uleví?
Psychická odolnost
Podle odborníků je psychická odolnost člověka dána geneticky. Tak jako dědíme po předcích (a to nejen po rodičích, ale i po několika pokoleních) fyzickou podobu a povahové vlastnosti, tak dědíme i schopnost odolávat stresu. Dále se vyvíjí v prenatálním období. Nesmírně pak záleží na tom, jestli je matka v době těhotenství v psychické pohodě. Je-li matka v duševní nepohodě, stres se pak nervovými, hormonálními i cévními cestami přenáší na dítě. Dítě se pak narodí úzkostné, neklidné, až přecitlivělé. Svou nervozitu pak přenáší zpětně na matku, vzniká začarovaný kruh. Dítě posléze samozřejmě ovlivňuje i výchova. Přehnaně úzkostlivá, ochranářská výchova, nebo pak velmi přísná, která klade na dítě velké nároky je pro něj velmi stresující a pro dítě je těžké se se stresem vyrovnávat i v dospělosti.
Co se při stresu děje v našem těle?
Stresové situace vyvolávají v našem těle fyziologické reakce, které jsou biologicky determinovány. Stoupne nám krevní tlak, zrychlí se srdeční tep i dýchání, zvýší se svalové napětí. Mozek vydá signál „nebezpečí,“ a do krve se vyplaví velké množství hormonů, navýší se naše energie. Dokonce se zvýší srážlivost krve – tělo se připraví na možné zranění. Takto se tělo našich praprapředků připravovalo na boj. V dnešní době člověk obyčejně nemusí bojovat, nemusí lovit, stresové faktory jsou jiné, ale tělo reaguje v podstatě stejně. Dnes jsou pro lidi stresové faktory různorodé – ať už je to zaměstnání, neuspokojivé manželství, strach z budoucnosti, nebo obavy z jaderné katastrofy, kriminality, atd. Někoho může stresovat nadmíra informací, je pro něj stresující se v nich orientovat, najít své místo ve světě.
Jak stres zvládat?
Pokud nepatříme mezi ty štastlivce, kteří stres zvládají velmi dobře, přesto můžeme mnohé udělat. Rada „eliminujme stres,“ je snadná, ale těžko realizovatelná. Nicméně pokud postupujeme krok po kroku, se stresem se časem budeme vyrovnávat lépe. Základem je uvědomit si, které stresové faktory nás nejvíce ovlivňují. Všechny situace se dají řešit, ať se nám to zdá jakkoliv těžké. Můžeme změnit zaměstnání, můžeme se rozvést. Místo sledování depresivních zpráv si raději přečtěme hezkou knížku, sledujme pohodový film. Pokud nedokážeme zvládat stres sami, neostýchejme se zajít za odborníkem, či alespoň přáteli, kteří nám pomohou. Samozřejmostí je zdravý životní styl, dostatek pohybu, ideální je ducha zklidňující jóga, nebo procházky přírodou. Nadmíra alkoholu a nedostatek spánku stres akorát podpoují.
Vliv stresu na naše zdraví
Pokud člověk žije v dlouhodobém stresu, může se u něj vyvinout hypertenze, trvale zvýšený krevní tlak, může ho postihnout infarkt, chronické migrény, žaludeční vředy, únavový syndrom, trombózy ze setrvalého cévního napětí, dokonce cukrovka z přetížení slinivky a štítné žlázy. To vše jsou tělesné zdravotní obtíže, které je nutné řešit , a měli bychom řešit jejich základní příčinu, kterou nalezneme především v naší hlavě.