Osmikráska
Jednoho dne jsem šel do bazaru, protože jsem po otci zdědil dům, ale nebyl pořádně zařízen pro bydlení. Ten den tam byly jenom samé staré krámy, ale přece jen se něco našlo. Byla tam krásná dřevěná zahradní sedací souprava. Rozhodl jsem se jí koupit a s tím jsem ještě koupil starší gril. Pán, který bazar vlastnil byl moc ochotný a se všemi věci mi pomohl na valník, který jsem měl za autem. Dokonce se u něj dala zaplatit faktura online. Moc jsme si rozuměli a stali se z nás kamarádi. Nakonec jsem ho do toho domu pozval a o víkendu jsme se měli setkat.
Na návštěvu přišel přesně včas a já se dozvěděl neuvěřitelnou věc. Když jsem mu řekl mé příjmení, tak mi řekl, že za druhé světové války bojoval s mým dědou v legiích. Já tomu nemohl uvěřit, protože mi o tomhle můj děda skoro nikdy neříkal. Vyprávěl příběhy o tom, jak mu ve válce umírali přátelé a neměl žádné zprávy z domova. Trochu mi z toho zvlhly oči. Když po té přijel zpět domu rok po válce, tak zjistil, že celá rodina byla zabita v koncentračním táboru a všechen jeho majetek byl zničen. Byl úplně na dně. Pak mi vyprávěl, že vždycky chtěl jít na vysokou školu. Za tehdejší doby to bylo velice těžké se vůbec na vysokou školu dostat. On se tam dostal a vystudoval jí s červeným diplomem. Poté si založil firmu, která vyráběla zahradní nářadí a v jeho třiceti letech se z něho stal milionář. Večer utekl hrozně rychle a já se s pánem musel rozloučit, protože jsem měl jiné povinnosti.
Po této zkušenosti mi došlo, že nikdy nevíme jaké příběhy se s lidmi, které každý den potkáváme na ulici táhnou. Vypadal tak nenápadně a měl toho tolik za sebou. Mě samotného inspiroval k tomu, abych šel studovat vysokou školu, protože podle jeho slov mu změnila život.
